S ženami je to někdy opravdu hodně složité a také náročné, tedy alespoň takhle mi to říká můj bratr a můj partner. Já vůbec nevím, kde je pravda, protože opravdu hodně mě to štve a také mě to mrzí, jenomže já si jednoduše nemůžu pomoct. Když jsem měla kamarádku, která byla opravdu hodně chytrá a která měla dvě vysoké školy, tak já jsem měla jenom maturitu, ale vůbec jsme si spolu nerozuměly, byly jsme sice kamarádky téměř na život a na smrt, ale každá jsme měly úplně jiné, odlišné názory. Moje kamarádka byla spíše taková filozofická, byla filozofického rázu a já jsem spíše byla takový pragmatik.
Takže když jsme třeba se o něčem bavily, tak moje kamarádka stále měla takové řeči, co kdyby anebo co a jak. Co by se stalo, kdyby a kdyby. Určitě mi dáte ještě všichni za pravdu a určitě všichni víte, jak já tohle myslím? Stále jsem neměla žádné odpovědi na kamarádky otázky, a to mě právě opravdu hodně mrzelo. Nevěděla jsem, co mám dělat. Byla jsem z toho opravdu hodně nešťastná, ale co jsem měla dělat? Jednoduše jsem musela třeba kamarádku někdy hodiny a dlouhé hodiny poslouchat jenom kvůli tomu, abych kamarádce třeba vyhověla a aby kamarádka mi dala klid, aby kamarádka mi dala pokoj.
Nakonec jsme se asi po několika letech rozhádaly, protože nám to vůbec neklapalo. Jak v přátelství, tak jsme si ani jednoduše přestali rozumět. Navíc moje kamarádka si našla partnera, ona byla z toho opravdu hodně nadšená, protože několik let měla partnera. Žádného si nemohla najít a je logické, že kamarádka si našla partnera, který je opravdu stejného založení, jako je právě ona sama. A víte, kdo to byl? Byl to její učitel z vysoké školy. Já se tomu nedivím. Sice ano, on byl opravdu hodně pohledný a byl o patnáct let starší než moje kamarádka, ale vlastně, když jim to klapalo, tak proč ne? Každá žena je jiná, každá žena touží po jiném muži.
